Jak se připravit na přijímačky z matematiky 2027: plán pro 5., 7. a 9. třídu
Martin Vích
Příprava na jednotnou přijímací zkoušku z matematiky často začíná stejně: otevřít starý test CERMAT, nastavit čas a zkusit ho vyřešit.
Celé testy jsou důležitou součástí přípravy. Samy o sobě ale nestačí.
Pokud žák opakovaně chybuje například ve zlomcích, procentech nebo slovních úlohách, další celý test mu sice ukáže, že má stále problém, ale nemusí mu pomoci tento problém skutečně odstranit.
Efektivnější příprava proto kombinuje několik věcí:
- procvičování jednotlivých matematických témat,
- pravidelné opakování starší látky,
- práci s chybami,
- postupné zvyšování obtížnosti,
- a celé přijímačkové testy nanečisto.
Podívejme se, jak si takovou přípravu sestavit.
1. Nejdříve zjistěte, co už umíte
Na začátku přípravy je dobré vyřešit jeden celý test odpovídající typu přijímací zkoušky.
Nejde zatím ani tolik o výsledný počet bodů. Důležitější je zjistit, ve kterých typech úloh vznikají chyby.
Typicky se mohou opakovat například problémy s:
- písemnými početními operacemi,
- zlomky,
- desetinnými čísly,
- procenty,
- poměry,
- převody jednotek,
- rovnicemi,
- geometrií,
- slovními úlohami,
- čtením grafů a tabulek.
Výsledkem by nemělo být pouze:
Získal jsem 31 bodů.
Mnohem užitečnější je:
Nejvíce bodů ztrácím ve slovních úlohách, zlomcích a geometrii.
Právě podle toho lze další přípravu přizpůsobit.
2. Rozdělte matematiku na menší témata
Místo opakovaného řešení celých testů je vhodné matematiku rozdělit do menších částí.
Například oblast čísla a početní operace lze dále rozdělit na:
- přirozená čísla,
- písemné sčítání a odčítání,
- násobení a dělení,
- pořadí početních operací,
- zlomky,
- desetinná čísla,
- zaokrouhlování,
- odhady výsledků.
Žák potom nemusí řešit deset různých problémů najednou.
Může si nejdříve osvojit jeden postup, vyřešit několik podobných příkladů a teprve potom přejít dál.
To je zvlášť důležité u témat, která na sebe navazují. Pokud například nejsou jisté základní operace se zlomky, budou později obtížnější i slovní úlohy, které zlomky využívají.
3. Nestačí se naučit příklad jednou
Jednou správně vyřešený příklad ještě neznamená, že je látka zvládnutá.
Při přípravě je proto vhodné kombinovat:
- novou látku,
- procvičení stejného typu úlohy,
- opakování starších témat.
Například jedna lekce může vypadat takto:
- 15 minut nové téma,
- 10 minut příklady ze stejného tématu,
- 10 minut opakování látky z minulých týdnů.
Díky tomu se starší témata postupně nezapomínají.
Dobře funguje také princip, kdy se stejný typ úlohy vrací po několika dnech a později znovu po několika týdnech.
4. U chyby je důležitější postup než výsledek
U matematiky často nestačí vědět, že výsledek je špatně.
Představme si, že správný výsledek je:
24
a žák vypočítá:
28
Informace „správná odpověď je 24“ příliš nepomůže.
Mnohem důležitější je zjistit:
- byl špatně zvolen postup?
- byla chyba při převodu jednotek?
- byla špatně sestavena rovnice?
- nebo byl celý postup správný a vznikla pouze početní chyba?
Tyto situace vyžadují úplně jiný způsob nápravy.
Pokud byl postup správný, není nutné znovu vysvětlovat celé téma. Stačí upozornit na konkrétní početní chybu.
Pokud ale žák například špatně pochopil zadání slovní úlohy, je potřeba vrátit se o krok zpět.
Právě práce s postupem řešení je proto jednou z nejdůležitějších částí přípravy z matematiky.
5. Celé testy zařazujte postupně
Celé testy CERMAT mají v přípravě důležitou roli.
Pomáhají trénovat:
- práci pod časovým tlakem,
- rozdělení času mezi jednotlivé úlohy,
- rozhodování, kterou úlohu přeskočit,
- kontrolu výsledků,
- i soustředění po celou dobu zkoušky.
Na začátku přípravy ale nemusí dávat smysl řešit celý test několikrát týdně.
V první části přípravy je obvykle efektivnější věnovat více času jednotlivým tématům.
S blížícím se termínem přijímaček se poměr může postupně obracet.
Příklad
Na začátku přípravy:
- 70 % času jednotlivá témata,
- 20 % opakování,
- 10 % celé testy.
Před přijímačkami:
- 30 % cílené procvičování slabších témat,
- 20 % opakování,
- 50 % celé testy a práce s časem.
Nejde o pevné pravidlo. Poměr se má přizpůsobit tomu, jak si konkrétní žák vede.
6. Jak často se připravovat
Pravidelnost je většinou důležitější než jedna dlouhá lekce týdně.
Pro dlouhodobou přípravu může dobře fungovat například:
3 lekce týdně
Lekce 1
- nové téma,
- několik příkladů,
- krátké opakování.
Lekce 2
- další téma,
- procvičení,
- návrat ke starší látce.
Lekce 3
- mix různých příkladů,
- oprava chyb,
- jednou za několik týdnů kratší nebo celý test.
4 lekce týdně
Čtvrtou lekci lze využít především na:
- slabší témata,
- slovní úlohy,
- geometrii,
- nebo test nanečisto.
Jedna lekce přitom nemusí trvat hodinu.
Pravidelných 30 až 40 minut několikrát týdně může být efektivnějších než několik hodin matematiky najednou o víkendu.
7. Příprava pro 5., 7. a 9. třídu není úplně stejná
Princip přípravy je podobný, rozsah učiva a obtížnost se ale liší.
Přijímačky po 5. třídě
U uchazečů o osmiletá gymnázia je velmi důležité dobře zvládnout základní početní operace a porozumění zadání.
Příprava by měla kombinovat například:
- početní operace,
- základní zlomky a desetinná čísla,
- práci s jednotkami,
- jednoduchou geometrii,
- logické a slovní úlohy.
Velkou roli může hrát právě schopnost převést text zadání na matematický postup.
Přijímačky po 7. třídě
U šestiletých gymnázií se rozšiřuje množství látky, kterou musí žák ovládat.
Vedle jistoty v základních výpočtech je potřeba zvládat složitější vztahy mezi veličinami a kombinovat více kroků v jedné úloze.
Přijímačky po 9. třídě
Při přijímačkách na čtyřleté obory je rozsah učiva největší.
Je proto vhodné začít s dostatečným předstihem a postupně pokrýt jednotlivé oblasti.
V závěrečné fázi přípravy už by se měla značná část času věnovat kombinovaným úlohám a celým testům.
8. Sledujte hlavně opakující se chyby
Jedna chyba nemusí znamenat problém.
Pokud se ale stejná chyba objevuje opakovaně, je to důležitý signál.
Může být užitečné vést si jednoduchý přehled:
| Téma | Stav |
|---|---|
| Zlomky | potřebuji procvičit |
| Procenta | zvládám |
| Slovní úlohy | často chyba v postupu |
| Geometrie | potřebuji zopakovat |
| Převody jednotek | občas početní chyba |
Takový přehled je často užitečnější než samotný počet bodů z jednotlivých testů.
Ukazuje totiž, na čem konkrétně má žák pracovat dál.
9. Jak s přípravou pomáhá SchoolData Matika
Právě tento způsob přípravy chceme využít v SchoolData Matice.
Místo nekonečného vyplňování stále stejných testů je příprava rozdělena do jednotlivých témat a typů úloh.
Žák může:
- procvičovat konkrétní matematické dovednosti,
- řešit různé varianty stejného typu příkladu,
- používat nápovědu,
- projít si postup řešení krok za krokem,
- a postupně se vracet k dříve procvičovaným tématům.
Cílem není pouze ukázat správný výsledek.
Důležitější je pochopit, jak se k výsledku dostat a proč případně vznikla chyba.
SchoolData Matika je připravována pro žáky 5., 7. a 9. tříd, kteří se chystají na jednotnou přijímací zkoušku.
👉 Zjistit více o SchoolData Matice
10. Nezapomeňte sledovat i svůj cílový počet bodů
Samotná příprava z matematiky je pouze jedna část rozhodování o střední škole.
Důležitá je také otázka:
Kolik bodů vlastně potřebuji získat?
Požadovaný výsledek se může výrazně lišit podle školy a oboru.
V našem Přijímačkovém radaru proto můžete zadat své výsledky z JPZ a porovnat je s dostupnými údaji o školách.
Můžete tak lépe odhadnout, jaký výsledek potřebujete a kam přípravu v dalších měsících směřovat.
Shrnutí
Dobrá příprava na přijímačky z matematiky není pouze série celých testů.
Nejlépe funguje kombinace:
- rozdělení učiva do menších částí,
- pravidelného procvičování,
- opakování starší látky,
- analýzy vlastních chyb,
- a postupného přechodu k celým testům.
Pokud při řešení zjistíte, proč jste udělali chybu, má každý další příklad mnohem větší hodnotu.
A přesně na tom by měla být dlouhodobá příprava postavená.